Antonio Gamoneda
volí svá slova pečlivě –během rozhovoru váží každé slovo, téměř jako by psal báseň. Básník, který již vydal 17 sbírek a několik dalších prací, je považován za jednoho z nejnadanějších tvůrců moderní španělské poezie. Poté, co se stal nositelem Evropské literární ceny za rok 2006, obdržel nyní za tentýž rok i prestižní Cervantesovu cenu .
„Uspokojení,“ odpovídá na otázku, jaké pocity v něm ocenění vyvolalo. „Jsem si však vědom toho, že má poezie je stále stejná jako předtím, než jsem cenu dostal,“ dodává s úsměvem.
Cervantesova cena je nejprestižnější španělské literární ocenění, které se uděluje každý rok jednomu španělsky mluvícímu autorovi za celoživotní dílo. Gamonedova poezie má však čtenáře i mimo španělsky mluvící země – o jeho významném postavení na evropské literární scéně svědčí i Evropská literární cena, již obdržel v loňském roce.
Gamoneda je pevně zakořeněn v evropské kultuře a označuje se za Evropana. Narodil se v roce 1931, a prožil tedy celý vývoj EU v posledních 50 letech. Říká, že společenský vývoj tohoto druhu může mít určitý vliv na literaturu, avšak pokud se to někdy projevilo na jeho díle, nebyla to vědomá záležitost. Větší vliv na něj měl rozvoj jeho vlastní země po vstupu do EU.
„Španělsko mělo vždy potíže s napětím mezi nacionalistickými skupinami. Po vstupu do Evropské unie se situace zlepšila. EU pomáhá vytvářet ve Španělsku silnější pocit jednoty. Doufám, že budoucnost přinese ještě více jednoty mezi Evropany.“
Jaké místo má v procesu evropského sjednocování poezie?
Gamoneda se před odpovědí na chvíli zamyslí. „Poezie není odrazem objektivní reality v Evropě. Je však zdrojem naděje v lidských myslích. V některých případech může dokonce lidi změnit.“
Úryvek ze sbírky Descripción de la mentira (1977)
De la verdad no ha quedado más que una fetidez de notarios,
una liendre lasciva, lágrimas, orinales
y la liturgia de la traición
(...)
¿Qué lugar es éste, qué lugar es éste?
